Program Socioconu 2022
Pondělí 9. května
Blok 1
Doc. PhDr. Martin Soukup, PhD.
Vesnice Buscalan byla ve starších vydáních průvodců Filipínami od Lonely Planet sotva zmíněna. V nových vydáních najdete podrobný popis cesty. Stala se totiž cílem turistů poté, co ji americký antropolog Lars Krutak proslavil, natočil tam jeden z dokumentů série The Tattoo Hunter. Žije tam totiž tatérka, která ještě tetovala poslední filipínské lovce hlav. Do Buscalanu míří lidé z celého světa, aby si vystáli frontu na tetování. Jakou autenticitu tetování od ní má? Jaké dopady má komodifikace zvyku tetování? Má taková cesta za tetováním liminoidní povahu?
Mgr. Michal Louč
V rámci příspěvku budou krátce představeny dvě v loňském roce vydané publikace autora. První
publikace Vězení jako zrcadlo společnosti je prvním komplexním výzkumem normalizačního vězeňství
a různých názorových proudů, které jej formovaly. Druhou je studie o historii Ďáblického hřbitova,
která se zaměřuje na pohřbívání odpůrců a obětí nacistického okupačního režimu a komunistické
diktatury a jejich současnou připomínku.
*Mgr. Michal Louč
Absolvent oboru sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Aktuálně doktorand na FHS UK. Od
roku 2016 působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se především tématům
československých politických vězňů, komunistickému vězeňství, pracovním táborům na Jáchymovsku
a problematice orální historie a paměti. Loni vydal též publikaci o historii Ďáblického hřbitova. Člen
spolku Političtí vězni.cz.
Blok 2
doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.
Příspěvek se zabývá analýzou českých tištěných pramenů k evropským zámořským
cestám do Nového světa. Následně pak popisem domorodných etnik a jejich sociální
organizace, hmotné a duchovní kultury v dílech typu Spis o Novém
světě (1508), Kosmografie česká (1554), Historie o plavení se do Ameriky (1590) ad.
Na základě již zmíněné analýzy konstruuje základní představu o tom, jak vnímala česká
dobová veřejnost existenci Nového světa a jeho obyvatel a to vše zařazuje do širšího
evropského kontextu.
*doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.
historik, antropolog, hispanoamerikanista, překladatel a spisovatel
Vystudoval dějepis a češtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, paralelně však
navštěvoval na téže univerzitě i Filozofickou fakultu, kde v roce 1975 získal v rigorózním řízení (obor
Historie) titul PhDr. V roce 1980 obhájil kandidátskou disertační práci na Filozofické fakultě Univerzity
Karlovy v Praze (publikována v roce 1983 pod názvem Nový svět v české a evropské literatuře 16.–19.
století) a získal titul CSc. Roku 1996 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
(doc.) a o čtyři roky později byl jmenován členem-korespondentem (Académico corresponsal)
Academia Mexicana de la Historia. Od roku 1974 až do roku 2011 působil postupně jako vědecký
pracovník, odborný asistent a docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2004
až dosud pracuje jako docent na Katedře sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Univerzity
Pardubice. V květnu 2018 byl docent Kašpar na mexické Autonomní univerzitě státu Hidalgo (UAEH) v
Pachuce jmenován čestným a hostujícím profesorem a osobně se účastnil převzetí ocenění „profesor
honorario y visitante“. Je nositelem Řádu aztéckého orla, nejvyššího mexického státního
vyznamenání pro cizince.
Mgr. Luděk Jirka, Ph.D.
Kvůli stále probíhajícímu konfliktu přichází na území České republiky mnoho občanů Ukrajiny. Tato
situace je nutně spojena s nutkáním být obezřetný ke specifickým sociálním a kulturním projevům
ukrajinských uprchlíků, které mohou nebo nemusí konvenovat s typizovanými formami jednání
Čechů, ať již v otázce vnímání temporality, genderového postavení, percepce národa nebo jiných
aspektů. Tento příspěvek si tak klade za cíl poukázat na možné diference, které mohou vyvstat
v momentě každodenní interakce Čechů s ukrajinskými uprchlíky a které mohou být založené na
odlišném sociálním a kulturním vlivu. Příspěvek je založen na dlouhodobém pobytu autora na
západní Ukrajině.
*
Mgr. Luděk Jirka, Ph.D.
Luděk Jirka (1986) je antropolog působící na Katedře kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Badatelsky se věnuje se migraci, zejména transnacionální migraci, a dále problematice etnicity. Je autorem monografie Migrace za lepším životem s podtitulem Etnická návratová migrace ze západní Ukrajiny: Sounáležitost s ukrajinským národem a „vytváření“ krajanů (2018) a spoluautorem a editorem kolektivní monografie Krajané: Hledání nových perspektiv (2015).
Mgr. Eva Kupfová a Speciální host: @Ifka ze Života na Louce
Příspěvek se bude věnovat absolventskému filmu s názvem Život na Louce, jehož natáčení probíhalo od listopadu 2020 do dubna 2021. Hlavními účastníky jsou Ifka a Tomáš, kteří provázejí celý film a umožňují nám nahlédnout na život z jejich perspektivy. Záběry zachycují chod neziskové organizace azyl pro hospodářská zvířata, přibližují nám význam tohoto místa a cestu, kterou Ifka a Tomáš prošli, když se rozhodli ji založit. Hlavními cíli tohoto projektu je záchrana zvířat, ochrana planety a zejména spojování lidí, jejich motivace a otevírání srdcí. Místa jako toto se rychle rozvíjejí a mění, z toho důvodu tento film zachycuje pouze konkrétní část z fungování azylu Život na Louce.
*Eva Kupfová je autorkou filmu Život na Louce, se kterým absolvovala na Katedře sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice. V předchozím studiu v Hradci Králové se věnovala Sociologii obecné a empirické. Má ráda přírodu a vše s ní spojené. Mezi hlavní koníčky patří turistika, jóga a malování akrylovými barvami.
Blok 3
Bc. Vojtěch Juda
Kdo je to troll a jak může a nemusí vypadat troll dnešní doby? Jak fungují Facebookové skupiny a jaké prostředí to vytváří pro sdílení dezinformací a hoaxů? Předneseny budou poznatky z dlouholetého pozorování sociálních sítí.
PhDr. Adam Horálek, Ph.D.
Dějiny i současnost Tchaj-wanu utváří dva významné faktory – to, že je to ostrov, a
to, že je to velmi hornatý ostrov. Oba tyto faktory ve vzájemné kombinaci zapříčinily, že až do
- let 20. století byl Krásný ostrov (Ilha Formosa, jak ho nazvali portugalští mořeplavci)
s výjimkou západního pobřeží zapomenutým a nekolonizovaným světem. A to i přes to, že se
nachází v blízkosti Číny i Japonska, dvou velkých a významných kultur a civilizací. V tomto
příspěvku se zaměřím na druhý faktor – hory. Baj-jüe je označení sta nejvýznamnějších
vrcholů Tchaj-wanu. V minulosti hory představovaly útočiště pro původní obyvatele ostrova
před kolonizací na pobřeží. V současnosti hory představují pomyslný „klíč“ k nalezení tchaj-
wanské identity. Horská turistika není na Tchaj-wanu jen volnočasovou aktivitou. Pro mnoho,
hlavně mladších trekařů, je to také forma hledání vlastních kořenů, objevování vlastní tchaj-wanskosti.
Online přednáška (bez následné diskuze).
*PhDr. Adam Horálek, Ph.D.
Adam Horálek je absolventem Ústavu etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval také obor Geografie a kartografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Jeho výzkum a odborné zaměření se soustředí primárně na čínský areál a Dálný východ v širším smyslu. K výzkumným tématům etnické identity, nacionalismu a etnických politik následně přidal také výzkum v oblasti antropologie stárnutí. V dálněvýchodním terénu strávil Adam Horálek dohromady více než tři roky. Pravidelné výzkumné pobyty v ČLR postupně vystřídal za výzkum na Tchaj-wanu, kde dnes působí také jako hostující a přidružený profesor na třech univerzitách (Soochow University, National Dong Hwa University a National Cheng Chi University). Aktuálním sociálně-environmentálně-ekonomickým tématům Číny věnoval svou první knihu (ve spolupráci s Pavlem Ptáčkem) Vybrané kapitoly z geografie současné Číny (2013) a svůj více než desetiletý výzkum čínského nacionalismu shrnul v monografii Velký čínský národ: Nacionalismus s čínskými specifiky (2019).
Mgr. Anežka Brhlíková
Ve filmu vystupuje několik věkově odlišných respondentů, díky čemuž vznikl časový sled, který vede k lepší orientaci v historii skautingu. V díle je kladen důraz na skautskou základnu, která je srdcem dění, kdy nejstarší respondentka vypráví o jejím získání, udržování a fungování. Tím, že se na této základně připravují věci potřebné pro konání letního tábora, tak se i ve filmu pozvolna přechází na aktuální záběry onoho tábora konaného v roce 2021. Avšak před samotným konáním akce bylo nutné splnit veškeré požadavky od hygieny, jež nařídila koronavirové body, které bylo nutné dodržet. V druhé polovině filmu jsou již záběry ze samotného tábora.
*Mgr. Anežka Brhlíková
absolventka Sociologie na Univerzitě Hradec Králové, rovněž absolventka magisterského oboru Sociální a kulturní antropologie na Univerzitě Pardubice.
„Film Rychnovská základna je moje srdcovka. Když jsem se rozhodovala, jaké téma si zvolit pro závěrečnou práci, byla to jasná volba. Do skautu jsem chodila víc jak 12 let, zažila tam mnoho zážitků, které jsem chtěla formou filmu ukázat dál.“
Blok 4
Mgr. Zbyněk Andrš, Ph.D., PhDr. Tomáš Boukal, Ph.D., Malika Aitmuratova, Valeriia Mironovich, Mgr. Matúš Kamenický
Vystoupení mezinárodní hudební skupiny (Kazachstán, Rusko, Slovensko, Česká republika) s pásmem etnických písní převážně nomádských etnik. Skupina představí písně Sámů, Romů i původních obyvatel Austrálie.
Po téměř desetileté přestávce opět navazujeme na tradici studentského divadelního
představení pod vedením pana docenta Kašpara.
Pásmo kubánských lidových humorek a anekdot od čtyřicátých let 20. století do jeho
konce. Pásmo je sestaveno v z útvarů lidové poezie a prozaické ústní lidové slovesnosti
obyvatel perly Antil. Na jedné straně čerpá ze starších sbírek kubánských folkloristů
(Samuel Feijóo) a na straně druhé přináší výsledky sběrů, jež realizoval v polovině
osmdesátých a na konci devadesátých let minulého století při svých terénních výzkumech doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.
Překlad textů, dramatizace a režie doc. PhDr. Oldřich Kašpar, CSc.
Hrají a zpívají studenti Katedry kulturní a sociální antropologie.
Další informace
13.ročník Socioconu se již tradičně věnuje pomyslnému hledání esence antropologického bádání. Tentokrát v symbolickém odkazu Claude Lévi-Strausse.
V rámci studentské konference Katedry sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice budou opět prezentovat výsledky své celoroční činnosti nejen akademičtí pracovníci, ale také studenti, absolventi, odborníci z jiných akademických pracovišť i specialisté z aplikovaných oborů. Jednotlivé odborné vstupy mají podobu konferenčního příspěvku nebo dokumentárního filmu s antropologickou tematikou.
