SOCIOCON 2024
15. ročník Socioconu se již tradičně věnuje pomyslnému hledání esence antropologického bádání!
V rámci studentské konference Katedry sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice budou opět prezentovat výsledky své celoroční činnosti nejen akademičtí pracovníci, ale také studenti, absolventi, odborníci z jiných akademických pracovišť i specialisté z aplikovaných oborů. Jednotlivé odborné vstupy mohou mít podobu konferenčního příspěvku nebo dokumentárního filmu s antropologickou tematikou.
Program Socioconu 2024
Úterý 7. května 2024
Blok 1
Mgr. Anna Vrkoslavová
Příspěvek se bude zabývat procesem sekularizace ve dvou skupinách působících v prostředí České republiky. První je hnutí Junák – český skaut, částečně sekulární organizace a druhou jsou Salesiáni Dona Bosca, jakožto kongregace katolické církve. Cílem příspěvku je aplikovat na toto prostředí teorii sekularizace belgického badatele Jakoba de Roovera, která nabízí nový pohled na celé téma. Prezentace má za cíl ukázat tuto problematiku z jiného úhlu pohledu a poukázat na rozdíly v předávání hodnot v explicitně křesťanském a sekularizovaném rámci.
Anna Vrkoslavová
Anna je absolventkou oborů religionistika a sociální a kulturní antropologie na filozofické fakultě v Pardubicích. Její hlavní oborové zaměření se týká evropské religiozity a sekularizace. Těmto tématům se věnovala i ve své diplomové práci.
Diplomová práce Skauti a Salesiáni: problematika sekularismu dnešní doby byla oceněna Cenou děkana I. stupně.
V současné době Anna Vrkoslavová usiluje o doktorské studium a bude se dále věnovat sekularizaci skrze českou indologickou literaturu.
Mgr. et. Mgr. Matúš Kamenický
Na vlne života je antropologický krátkometrážny film hľadajúci esenciu surfingu. Film je súčasťou diplomovej práce, v rámci ktorej autor skrze skúsenosť cez vlastné telo skúma, dokumentuje a popisuje život, každodennú realitu a habitusy surfera. Popisuje sociálnu dynamiku subkultúry. Výskum bol situovaný v Portugalsku, prevažne na juhu v okolí mesta Faro.
Dokumentární film a následná diskuze s autorem
Matúš Kamenický
Matúš Kamenický vyštudoval žurnalistiku na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre. Počas týchto štúdií sa zúčastnil výmenného pobytu v Portugalsku, kde sa po prvý raz dostal do kontaktu so surfingom. Ten ho uchvátil natoľko, že sa do krajiny nepravidelne vracia. Po dokončení štúdií žurnalistiky absolvoval stáž v Slovinsku, kde pôsobil na súkromnej vysokej škole ako lektor fotografie a videa. Tu sa dozvedel o odbore sociálnej a kultúrnej antropológie, ktorý ho ihneď zaujal, a tak po dokončení stáže nastúpil na Katedru sociální a kulturní antropologie na Univerzitě Pardubice, kde v roku 2023 dokončil v tomto odbore štúdium magisterského stupňa.
Diplomová práce Surfing pohľadom karnálnej metódy byla oceněna Cenou děkana I. stupně.
Mgr. Lada Viková, Ph.D.
Vyhlášení výsledků soutěže Člověk a společnost, kterou pro studenty středních škol již posedmé zorganizovala KSKA.
Blok 2
Tereza Křiklanová, Mgr. Tomáš Retka, Ph.D.
Příspěvek popisuje možnosti spolupráce mezi akademickým prostředím (KSKA) a neziskovým sektorem (zapsaný spolek Kalyna). Autoři shrnují dosavadní historii spolupráce mezi těmito subjekty. Primární důraz je kladen na aplikovaný výzkum, který reflektuje podoby a možnosti integrace žáků z Ukrajiny do systému veřejného základního školství ČR (na příkladu Pardubického kraje).
Zmiňovaný aplikovaný výzkum (I fáze) byl realizován Terezou Křiklanovou v úzké spolupráci se spolkem Kalyna a dalšími důležitými subjekty a aktéry.
PhDr. Petr Skalník, CSc.
Etnografický film, který pořídil náš bývalý spolupracovník Petr Skalník za svého působení v Kapském městě. V roce 1988 autor realizoval výzkumnou návštěvu na Trobriandových ostrovech mimo jiné i po stopách Bronislawa Malinowského.
Dokumentární film a následná diskuze s autorem
V anglickém znění (bez českých titulků).
Petr Skalník
Petr (Peter) Skalník, politický antropolog a afrikanista, specializující se na studium státu a náčelnictví. Studoval v Praze, Leningradu a Kapském městě. Vyučoval africká studia, sociální antropologii a politickou vědu na univerzitách v Československu a České republice, Nizozemsku, Jižní Africe, Švýcarsku, Polsku, Litvě, Francii a přednášel na pozvání na pěti kontinentech. Terénní výzkum na Kavkaze, Slovensku, v Ghaně, na jihu Afriky, v Papue Nové Guineji, na Azorách, v České republice a Polsku. Redigoval a spoluredigoval dva tucty knih, mezi nimi The Early State (1978), The Study of the State (1981), Outwitting the State (1989), The Early Writings of Bronislaw Malinowski (1993), A Post-communist Millennium: The Struggles for Sociocultural Anthropology in Central and Eastern Europe (2002), Anthropology of Europe: Teaching and Research (2005), Studying Peoples in People’s Democracies: Socialist Era Anthropology in East-Central Europe (2005), Postsocialist Europe: Anthropological Perspectives from Home (2009), Africanists on Africa: Current Issues (2010), Africa: Power and Powerlessness (2011), Actors in Contemporary African Politics (2013), Anthropology as Social Critique. Its Public Role in the Globalized World (2018), Mutual Impact: Conflict, Tensions and Cooperation in Opole Silesia (2018), Ernest Gellner´s Legacy and Social Theory Today (2022).
1992–1997 velvyslanec ČSFR/ČR v Libanonu. 2003–2013 viceprezident Mezinárodni unie antropologických a etnologických věd. Rytíř Řádu akademických palem.
Doc. Lale Yalçın-Heckmann, Ph.D.
Family firms raise questions related to the core economic goals of firms. One common assumption about the firms in capitalist economies is that they are run in order to maximise profits and that those who do not share this goal and work accordingly would be dismissed. In a family firm however family members who may be co-owners or managers of firms may become a liability, if not performing efficiently. But nevertheless, if the inefficient person is a family member, he or she may not be easily dismissed. This paradox is well known and is one of the reasons why many firms stay away from involving family members in the firm’s ownership or management. In Isparta, Turkey, however, many of the middle-sized firms in the rose oil industry are family owned and run. This presentation examines why this is so and how they are managed. The examples should lead us to re-consider the social and economic aspects of family firms anew. The dominant ideology about solidarity between kin helps to uphold family firm structures. Furthermore, Isparta’s fragrant rose is thought to be best cultivated and protected as cultural heritage through family firms of local entrepreneurs. The reality, however, presents a more complicated picture.
Lale Yalçın-Heckmann
Lale Yalçın-Heckmann has studied sociology in Istanbul and anthropology at the London School of Economics, writing her dissertation on tribes and kinship among the Kurds in Turkey. After moving to Germany she carried out research on Turkish migrant communities. At the Max Planck Institute for Social Anthropology in Halle/Saale she worked on privatization and agrarian property in Azerbaijan from which she wrote her habilitation book. There she also led the research group “Caucasian Boundaries and Citizenship from Below”. Since 2010 she is Docent at the University of Pardubice, the Czech Republic; she has been a faculty member of the Max Planck International Graduate School ANARCHIE (Anthropology, Archaeology, and History), and extraordinary professor at the Martin Luther University in Halle. From 2014 to 2021, she held the position at the MPI of senior researcher and coordinator of the ERC Project “Realising Eurasia: Civilisation and Moral Economy in the 21st century” (REALEURASIA).
Yalçın-Heckmann has worked in the fields of economic anthropology, kinship and gender, tribalism, migration, ethnicity and religion. In her first research she looked at kinship relations and gender, household economy and property rights and how these cascade to shape tribal relations and politics. At the same time she examined the political history of the Kurdish region in order to critically assess theories about the rise and fall of tribal systems and semi-nomadic mode of production. Gender politics and marriage alliances were part and parcel of this study. The most prominent outcome of this research is her monograph Tribe and Kinship among the Kurds (Peter Lang 1991) which has been translated also into Turkish in 2000. Her co-authored book (together with Martin Strohmeier) Die Kurden has been published in 2010 (C.H. Beck Verlag) and has since been fully revised and updated several times. Further publications from this research appeared as journal articles and book chapters in English, German, Turkish and French.
Her second major research area has been within the anthropology of migration. Focusing on migrants from Turkey, she carried out research on the emergence of ethnic colonies in two smaller cities in Germany and France as well as examining the role of religion in family socialization. How Turkish migrant children learn about religious and moral ethics and how these are further shaped through local educational and social policies were explored.
A third major area of research has been the Caucasus and the former Soviet republics of this region. After studying rural economic transformation and agrarian privatization in Azerbaijan (published as The Return of the Private Property, LIT Verlag, 2010), the research group she led looked at citizenship concepts and practices in Georgia, Armenia and Azerbaijan. The researchers focused on how citizenship was perceived as an economic issue but also associated with the political repression in the past, and how the post-Soviet state has come to be perceived as nationally close but politically distant.
Her recent project within REALEURASIA is about the moral and cultural economy of fragrant rose and rose oil industry, based on fieldwork in Turkey. She has edited a book from this project which appeared in open access, hard bound and paperback versions (Moral Economy at Work, Berghahn, 2022). She continues working on another manuscript on the past and present economies of rose oil as a global product, based on her research in Isparta, Turkey.
Blok 3
Mgr. Lucie Fuková
V roce 2022 byla Lucie Fuková jmenována první vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny. Cílem příspěvku je vymezit a popsat základní témata, výzvy a procesy, které vládní zmocněnkyně ve své pracovní agendě řeší.
Lucie Fuková
Mgr. Lucie Fuková roz. Horváthová se narodila 1981 v Pardubicích. Na Filozofické fakultě, Katedře sociální věd, studovala sociální antropologii v letech 2001–2010. Během studií měla příležitost studovat jeden semestr v rámci studentského programu Sokrates na Université Montpellier III-Paul Valéry a seznámit se se životem kočujících Romů ve Francii. Již během studií pracovala jako romská poradkyně na Magistrátu města Pardubic. Profesně i studijně se zaměřovala na život a integraci Romů. V roce 2006 díky podpoře Open Society Fund Budapest odjela na stáž do Evropské komise. Po návratu ze stáže začala pracovat pro Úřad vlády ČR jako koordinátorka evropského programu pro rovné příležitosti a dokončila své magisterské studium, kdy obhájila magisterskou práci na téma „Analýza integračních metod užívaných v České republice ve vztahu k romské minoritě“.
Lucie Fuková má zkušenosti s prací i v neziskovém sektoru v oblasti sociálních služeb a vzdělávání Romů. Věnovala se politice, participaci Romů a spolupráci Romů se samosprávami na lokální úrovni pro program Romact Rady Evropy jako National Focal Point. Byla členkou poradního orgánu Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V roce 2016 se stala jednou ze spoluzakladatelek spolku Klub Barvaľipen, z.s., který je klubem romských studentů a vysokoškoláků. Dále pracovala jako koordinátorka Regionálního centra podpory zdraví pro Pardubický kraj fungující v rámci Státního zdravotního ústavu. V současné době působí ve funkci vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.
Mgr. Věra Viktorie Jiroušková
Etnografický dokument Společně a navždy vypráví příběh tří lidí, jejichž osudy se proplétají v rámci vězeňského prostředí. Hlavní postavou je mladá žena, která trpělivě čeká na propuštění svého partnera z vězení, a doufá v jejich společnou budoucnost. Krátký dokument se zaměřuje na témata lásky, čekání a osudu v prostředí, kde jsou mezilidské vztahy pod silným tlakem okolností vězeňského prostředí.
Dokumentární film a následná diskuze s autorkou
Věra Viktorie Jiroušková
Jsem absolventkou Univerzity Pardubice, baví mě tvorba videí a objevování světa kolem nás. Zajímám se o téma vězeňství, zejména z pohledu partnerů osob ve výkonu trestu. Své zážitky a poznatky poté sdílím ve svých videích a psaných textech.
Mgr. Libor Dušek, Ph.D.
Člen naší katedry Libor Dušek představí svoji aktuální monografii vycházející z terénního výzkumu, který absolvoval v létě 2023. Kniha je organickým propojením krátkých etnografických, čtenářsky srozumitelných textů a výpravných zdařilých fotografií, doprovázených obšírnými komentáři a navázaných na textové pasáže. Je rozčleněna do několika kapitol, které tvoří pomyslný itinerář pouti údolím a pronikání do stále intimnějších poloh života Váchánců. Fotografie zaujmou nejen technickou kvalitou, ale také vysokou kvalitou uměleckou. Lze v nich obdivovat autorův smysl pro kompozici, atmosféru a detail. Vytvořit knihu, založenou na současných autentických fotografiích z málo probádané země jako je Afghánistán, které se snoubí s erudovaným, srozumitelným a čtivým textem je bezpochyby skvělý počin. Monografie tak představuje ojedinělou publikaci z pohledu antropologie/etnologie.
Představení knihy
Libor Dušek
Mgr. Libor Dušek, Ph.D. (* 1983) působí jako odborný asistent na Katedře sociální a kulturní antropologie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Sociokulturní antropolog, etnolog a publicista, též aktivní skialpinista a horolezec z Krkonoš. Jeho klíčový profesní zájem spočívá v oblasti Váchánu, a širšího regionu Vysoké Střední Asie. Věnuje se i dlouhodobému terénnímu výzkumu v Krkonoších i jiným horským oblastem, kulturám a kontinentům a fenoménu horolezení. Tato témata, vždy větší či menší měrou vypovídající o interakci člověka a hor, zastřešuje pod subdisciplínu montánní antropologie.
Blok 4
doc. PhDr. Martin Soukup, Ph.D.
Předmětem příspěvku bude prezentace výsledků opakovaných terénních výzkumů v papuánských vesnicích na řekách Keram a Sepik zaměřených na modernizaci a christianizaci lokálních komunit Papuy Nové Guiney. Řezbáři ve vesnici Kambot začali na začátku 70. let 20. století pod vlivem misionářů pro turisty vyřezávat do ságového dřeva mýty a výjevy z každodenního života. Tehdy ve vesnici působil československý misionář, který přiměl vesničany k vyprávění příběhů dřevořezbou.
Martin Soukup
Martin Soukup se dlouhodobě věnuje kulturám Nové Guineje, kam se opakovaně vrací, aby tam uskutečnil terénní výzkumy. Je autorem či editorem bezmála dvaceti knih a desítek odborných studií. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce.
doc. MgA. Tomáš Petráň, Ph.D.
Prezentace monografie o různých koncepcích nahlížení na teoretickou reflexi kinematografie se snad přetaví v iluzionistickou performanci. O iluzi vědeckého poznání, iluzi realistického zobrazení a iluzích i deziluzích spojených s herci akademického divadla.
Představení knihy
Blok 5
Studenti FF, Florián Gabriel Mendoza a PhDr. Tomáš Boukal, Ph.D.
Opět se vydáváme za etnickou hudbou. Tentokrát se zaměříme na oblast jihoamerických And a hudební tradice místního původního obyvatelstva. Průvodcem nám bude jejich nositel Florián Gabriel Mendoza.
Etnomuzikologická prezentace
Mgr. Monika Boučková
Hlavním tématem filmu jsou omamné a psychoaktivní látky (tedy drogy) a další fenomény s nimi spojené, jako jsou rituály, počátek a průběh užívání, představy a sny o budoucnosti a abstinence. Film vychází nejen z rozhovorů s uživateli drog, ale také s abstinenty, adiktologem a sociální pracovnicí.
Příspěvek začíná běžným seznámením, jak se informanti k droze dostali a jak se droga dostala k nim. Poté se děj uchyluje k otázkám rituálu a představám aktérů o jejich budoucnosti.
Ohledně rituálů zmiňují informanti nejčastěji olíznutí cigarety, vlastní aplikační potřeby, pofoukání místa před vpichem a podobně. Tyto rituály se pak snaží změnit a nahradit za rituály zdravotně přínosnější. Rozhovor probíhal také na téma, zda už byly nějaké pokusy o zahájení abstinence, důvody nezdaru a motivace pro zahájení příští abstinence. U abstinentů jsem se zaměřila na proces odmítnutí drog a zahájení abstinence, na jejich největší motivaci, na jejich nynější stav a na plány do budoucnosti. Z výpovědí si můžeme všimnout, že nejčastějším důvodem pro zahájení odvykacího stavu byla rodina, partner, nebo zdraví. Co se týká adiktologa a sociální pracovnice, těm jsem pokládala především otázky směřované na rituály, habitus, abstinenci, postupy abstinence a na příklady, či případy z terénu.
Rozhovor proběhl s šesti uživateli, přičemž s vizuálním zpracováním souhlasili tři. Zúčastnili se dva abstinenti, u kterých pouze jeden souhlasil s natáčením. Výpovědi informantů pak podpořily dodatky adiktologa a sociální pracovnice v kontaktním centru podpůrné organizace.
Dokumentární film (bez následné diskuze s autorkou)
Monika Boučková
Autorkou je absolventkou Univerzity Pardubice oboru sociální antropologie. Právě zájem o patologické jevy, jako jsou omamné a psychotropní látky, marginalizované skupiny a podobné fenomény, přivedly Moniku ke studiu tohoto oboru. Již od počátku studia se věnuje výzkumu drog a jejich dopadům, nejen na samotného uživatele, ale také na jeho okolí a blízké.