Sociocon 2025

SOCIOCON 2025

16. ročník Socioconu se tradičně věnuje pomyslnému hledání esence antropologického bádání!

 V rámci studentské konference Katedry sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice budou opět prezentovat výsledky své celoroční činnosti nejen akademičtí pracovníci, ale také studenti, absolventi, odborníci z jiných akademických pracovišť i specialisté z aplikovaných oborů. Jednotlivé odborné vstupy mohou mít podobu konferenčního příspěvku, odborné diskuze nebo dokumentárního filmu s antropologickou tematikou. 

 

Program Socioconu 2025

Blok 1

Mgr. Petra Ponocná, Ph.D.

V posledních desetiletích se v Mexiku objevují tzv. anti-monumentos, neoficiální památníky připomínající oběti násilí, zmizení a státní nečinnosti. Tyto dočasné nebo trvalé památníky ve veřejném prostoru fungují nejen jako místa kolektivního smutku, ale také jako formy politického odporu. Na rozdíl od tradičních oltářů realizovaných během svátku Día de Muertos, které často slouží k institucionalizované vzpomínce, anti-monumentos otevírají otázky týkající se spravedlnosti a lidských práv. 
Tento příspěvek se zaměřuje na roli anti-památníků v současném Mexiku, jejich vizuální a symbolické propojení se svátkem Día de Muertos a jejich funkci jako živých míst paměti.  
Skrze analýzu vybraných případů, jako je Anti-Monumento +43 za zmizelé studenty z Ayotzinapy nebo feministické anti-pomníky věnované obětem femicidy, se zaměřuji na to, jak tyto objekty proměňují veřejný prostor a vztah společnosti k minulosti.
 

Petra Ponocná 

vystudovala Sociální a kulturní antropologii na Univerzitě Pardubice. Disertační práci založenou na etnografickém výzkumu svátku Día de Muertos v Mexiku obhájila v roce 2020 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. 

V letech 2017–2024 pracovala jako výzkumnice v Institutu evaluací a sociálních analýz, kde vedla kvalitativní šetření a projekty zaměřené na seniory, paliativní péči a domácí násilí. Od roku 2024 působí jako odborná asistenta na Katedře sociálních věd Univerzity Pardubice a také vyučuje Interkulturní psychologii na Univerzitě v Hradci Králové.  
V současnosti pokračuje ve výzkumu Día de Muertos v kontextu globalizace a turismu a zabývá se tématy smrti, vzpomínkových rituálů a aplikované antropologie, zejména v oblasti domácího násilí. 

doc. Lale Yalçin-Heckmann, Ph.D.

Kurds are commonly described as the largest nation without own state. This talk will consider various aspects of this statement and give broad outlines of Kurdish ethnic and national identity formation and the struggles of statehood. The contribution will draw from my own anthropological research in the 1980s as well as from the co-authored bookThe Kurdswhich was published in 2000 and recently had its 6th and fully revised edition. I will reflect upon the changes and continuities of Kurdish self-determination and identification from an anthropological perspective. 

Lale Yalçin-Heckmann

has studied sociology in Istanbul and anthropology at the London School of Economics, writing her dissertation on tribes and kinship among the Kurds in Turkey. After moving to Germany she carried out research on Turkish migrant communities. At the Max Planck Institute for Social Anthropology in Halle/Saale she worked on privatization and agrarian property in Azerbaijan from which she wrote her habilitation book. There she also led the research group “Caucasian Boundaries and Citizenship from Below”. Since 2010 she is Docent at the University of Pardubice, the Czech Republic; she has been a faculty member of the Max Planck International Graduate School ANARCHIE (Anthropology, Archaeology, and History), and extraordinary professor at the Martin Luther University in Halle. From 2014 to 2021, she held the position at the MPI of senior researcher and coordinator of the ERC Project “Realising Eurasia: Civilisation and Moral Economy in the 21st century” (REALEURASIA).   

Yalçın-Heckmann has worked in the fields of economic anthropology, kinship and gender, tribalism, migration, ethnicity and religion. In her first research she looked at kinship relations and gender, household economy and property rights and how these cascade to shape tribal relations and politics. At the same time she examined the political history of the Kurdish region in order to critically assess theories about the rise and fall of tribal systems and semi-nomadic mode of production. Gender politics and marriage alliances were part and parcel of this study. The most prominent outcome of this research is her monograph Tribe and Kinship among the Kurds (Peter Lang 1991) which has been translated also into Turkish in 2000. Her co-authored book (together with Martin Strohmeier) Die Kurden has been published in 2000 (C.H. Beck Verlag), was translated and published in Turkish and Greek and has been fully revised and updated several times. Further publications from this research appeared as journal articles and book chapters in English, German, Turkish and French.   

Her second major research area has been within the anthropology of migration. Focusing on migrants from Turkey, she carried out research on the emergence of ethnic colonies in two smaller cities in Germany and France as well as examining the role of religion in family socialization. How Turkish migrant children learn about religious and moral ethics and how these are further shaped through local educational and social policies were explored.   

A third major area of research has been the Caucasus and the former Soviet republics of this region. After studying rural economic transformation and agrarian privatization in Azerbaijan (published as The Return of the Private Property, LIT Verlag, 2010), the research group she led looked at citizenship concepts and practices in Georgia, Armenia and Azerbaijan. The researchers focused on how citizenship was perceived as an economic issue but also associated with the political repression in the past, and how the post-Soviet state has come to be perceived as nationally close but politically distant.   

Her project within REALEURASIA has been about the moral and cultural economy of fragrant rose and rose oil industry, based on fieldwork in Turkey. She has edited a book from this project which appeared in open access, hard bound and paperback versions (Moral Economy at Work, Berghahn, 2022). She continues working on another manuscript on the past and present economies of rose oil as a global product, based on her research in Isparta, Turkey.   

 

Mgr. Lada Viková, Ph.D.  

Vyhlášení výsledků soutěže Člověk a společnost, kterou pro studenty středních škol již poosmé zorganizovala KSKA. 

Blok 2

Mgr. Michal Vondruška

Téma otevírá vhled do problematiky nacionalismu a novodobých technologií, které se stávají důležitou součástí každodenního života, a to i toho politického. Z české a polské perspektivy autor nahlíží na novou formu nacionalismu. Výzkum sleduje veřejný prostor offline života, přičemž důležitou součástí je nacionalismus v prostředí sociálních médií. Téma vyzývá k diskusi nad moderními fenomény v rámci antropologie a dalších humanitních věd. 

 

Michal Vondruška

Absolvent Univerzity Pardubice. V současné chvíli student doktorského studia Kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Mezi hlavní výzkumné témata patří nacionalismus, digitální technologie, sociální média a ekonomická témata. Profesní zkušenosti získal prací v korporátním světě. 

Mgr. et Bc. Ondřej Valchař 

Ačkoliv má sociální a kulturní antropologie blíže k sociologii než k pedagogice, neznamená to, že nutně nemá co nabídnout. Příspěvek porovnává na první pohled tyto odlišné světy. Autor propojuje a hledá možné využití specifického přístupu sociální a kulturní antropologie v prostředí mateřské a základní školy. Teoretická část je doplněna o praktické příklady přímo z terénu, které budou předmětem i další diskuse. Nakonec se autor zamýšlí také nad právní rovinou. Dle zákona 561/2004 Sb. (Školský zákon) není absolvent Sociální a kulturní antropologie pedagogickým pracovníkem, existují ale i jiné cesty, jak se stát součástí pedagogického sboru. 

 

Ondřej Valchař 

Ondřej Valchař původně vystudoval obor Sociální antropologie na Univerzitě Pardubice. Dále studoval na UHK obor Sociální patologie a prevence. Jeho závěrečná práce Rizikové chování v předškolním vzdělávání předznamenala následné profesní zaměření v pedagogickém prostředí, kde se věnuje nejenom výuce, ale působí zde i jako metodik prevence. V současnosti, v rámci Národního pedagogického institutu, je jeho zaměřením nespecifická primární prevence na oddělení poradenst

PhDr. Hana Synková, Ph.D. 

Co chybí absolventům antropologie v České republice a Nizozemí, aby se mohli věnovat aplikovanému výzkumu? Na tuto otázku reagoval semestrální kurs Erasmus+, který proběhl na naší katedře ve spolupráci s nizozemskou organizací Namla. Účastníci kursu se učili praxí – prováděli výzkum pro čtyři nevládní organizace v ČR a Nizozemí. Co nás při výzkumu potkalo a k čemu může sloužit dovednost design thinking, kterou zahraniční lektoři předávali účastníkům? Můžete se těšit i na video ze závěrečných prezentací. 

 

Hana Synková

se zaměřuje na témata aktivismu, veřejného prostoru či sociální politiky. V Agentuře pro sociální začleňování vedla v letech 2011-2015 aplikovaný výzkum a zkušenosti z něj uplatňuje nejen v kursech bakalářské aplikované specializace naší katedry. V současnosti je na rodičovské dovolené.

Blok 3 - A (SÁL DIVADLA 29)

Mgr. Matěj Hilman

Film se zabývá punkovou subkulturou, a to konkrétně generačními rozdíly mezi členy této subkultury. Zaměřuje se především na rozdíly v přístupu k punku a dané subkultuře jako takové, k aktivitám, které jsou spojené s participací v punkové subkultuře, v hodnotách, názorech, postojích a k punkové módě. Věnuje se tomu, jak se proměnila interpretace daného fenoménu vlivem stárnutí, a jak pojetí a vnímání punku ovlivnily různé faktory vstupující do života aktérů, jako jsou například založení rodiny a přibývající povinnosti, jež jsou s procesem stárnutí spojené. 

 

Matěj Hilman

Absolvent bakalářského studia Sociologie na Univerzitě v Hradci Králové a čerstvý absolvent magisterského navazujícího studia Sociální a kulturní antropologie Univerzity Pardubice. V rámci studia v Pardubicích se autor věnoval vizuální antropologii a tvorbě audiovizuálních dokumentů. Autorsky se podílel například na projektu Rozjeď to: Portréty války a součástí jeho diplomové práce je etnografický film Punk’s Not (A)ge. 

Mgr. Tatiana Kovaleva

Snímek Harmonie tónů, který je odrazem „vnitřního“ života Pardubického komorního orchestru a jeho hráčů, je věnován hlavním etapám a specifikům utváření habitu interpreta klasické hudby. Za zmínku stojí, že struktura dokumentu a pořadí jednotlivých terénů, jež se na něm podílejí, jsou uspořádány tak, aby divákovi ukázaly, kde dráha interpreta klasické hudby obvykle začíná (tj. základní umělecká škola) a kam může pokračovat (tj. konzervatoř, členství v hudebním souboru apod.). Díky tomu všemu se lze dozvědět, čím je tvořen a jak se formuje typ habitu, který autorka zkoumá. 

 

Tatian Kovaleva

Autorka filmu je absolventkou Univerzity Pardubice a Irkutské státní univerzity. Je také socio-kulturní antropoložkou, novinářkou a houslistkou Pardubického komorního orchestru. Vystudovala hudební školu a celkem dvanáct let byla členkou sibiřského houslového souboru Concertino. S tímto souborem vycestovala na dvě mezinárodní soutěže do Itálie a Tuniska, které úspěšně vyhrála.  

Blok 3 - A (KAVÁRNA DIVADLA 29)

Mgr. Aneta Kohoutová, Ph.D., Kulturní sauna a osvěžovna NUUK 

Ing. Aleš Studený, Žijeme Žďárem, z. s.

Mgr. Tomáš Retka, Ph.D., Univerzita Pardubice, Katedra sociální a kulturní antropologie

PhDr. Hana Synková, Ph.D., Univerzita Pardubice, Katedra sociální a kulturní antropologie

MgA. Radek František Václavík, Univerzita Pardubice, Ústav historických věd a Offcity z.s.

 

Diskuzní setkání reflektující význam veřejného prostoru v současné české společnosti. Diskutující skupinu tvoří odborníci a odbornice na problematiku sociálního výzkumu, konceptualizace, analýzu a aktivního spoluvytváření veřejného prostoru. Formou kulatého stolu budeme společně hledat odpovědi na otázku komu tedy patří veřejný prostor?  

Blok 4

Mgr. Lenka Jedličková

Kolik podob může mít obyčej stavění a kácení májí v Pardubickém kraji? Kde se v současné době na území Pardubického kraje obyčej vyskytuje? A proč se tento obyčej vůbec zkoumá a jaké jsou poznatky, úskalí a limity výzkumu? Na tyto otázky odpoví příspěvek, který pojednává nejen o májích v Pardubickém kraji, ale také o samotném výzkumu, který vedl až k úspěšnému zapsání jevu na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje. 

Lenka Jedličková

je absolventkou katedry KSKA a zaměstnancem Muzea v přírodě Vysočina. Během studií se věnovala různým tématům a výzkumům jako jsou například romské menšiny ve Vysokém Mýtě, pěstounská péče, sociální bydlení v Chrudimi, násilí na ženách v oblasti San Felipe Orizatlan, mexický svátek Día de los Muertos či novodobé pohanství. Nakonec si našla zalíbení v antropologii náboženství, a proto se ve svém osobním volnu věnuje studiu náboženství, okultismu a magii. Pracovně se poté věnuje výzkumu obyčeje Stavění a kácení májí v Pardubickém kraji. 

Mgr. Pavel Horák, Ph.D. 

Moderní pohanství usiluje o obnovu předkřesťanských tradic a často klade důraz na vztah k přírodě. Čerpá však z fragmentárních pramenů a jeho podoba je formována staletým vlivem křesťanství. Jak a proč lidé dnes volají stará božstva – a jaké významy modernímu pohanství přisuzují? 

 

Pavel Horák

působí jako výzkumník v Etnologickém ústavu AV ČR a na Vídeňské univerzitě. Zabývá se alternativní religiozitou, především pohanstvím, okultismem a parapsychologií. Vystudoval Religionistiku v Pardubicích a absolvoval stáže v Amsterdamu, Cambridge, Gentu a Vídni. V roce 2023 vydal svou první knihu Návrat starých bohů a získal prestižní prémii Otto Wichterleho.

Mgr. Filip Tesař, Ph.D. 

Po roce 1981 existovalo na Kosovu, v jižním Srbsku a v Makedonii nejméně 25 albánských povstaleckých skupin. Teprve propuštění albánských policistů z řad ochránců veřejného pořádku vedlo ke vzniku lokálních ohnisek, z nichž se později povstání šířilo. Přesvědčení agenti přitom ovlivnili zejména specificky náchylné osoby, čímž vznikala nová ohniska. Mohou metafory vypůjčené z epidemiologie pomoci vysvětlit, proč se jen několika skupinám, existujících po roce 1981 na Kosovu, v jižním Srbsku a v Makedonii, podařilo vyvolat povstání? 

 

Filip Tesař

se od roku 1990 zabývá jihovýchodní Evropou, zejména etnicitou, etnickými konflikty a menšinami, transformací tradiční kultury a ekonomiky, v neposlední řadě i ekonomické diplomacii vůči regionu. Terénní výzkum prováděl v oblastech Gora (Kosovo/Albánie), Zupci (východní Hercegovina) a Drenica (Kosovo). V obecné rovině se věnuje antropologii násilí a válek a souvisejícím tématům, jako je nacionalismus, společenská mobilizace, terorismus, povstání, řešení konfliktů a ekonomické sankce. 

Blok 5

Mgr. Libor Dušek, Ph.D.

Rhapsodia Corcontica sleduje dvě krkonošské horolezecko-vědecké expedice (1979 a 2024) a jejich mimořádné úspěchy v asijských velehorách. Film zachycuje historický i současný prvovýstup na panenské sedmitisícovky, přičemž český tým roku 2024 dosáhl světově uznávaného triumfu. Snímek propojuje alpinismus, vědu a kulturní zkoumání, přičemž zdůrazňuje respekt k horám i přírodě. Kromě dobrodružství přináší edukační a motivační přesah, inspirující k objevování i osobnímu rozvoji. 

 

Libor Dušek

Sociokulturní antropolog, etnolog a publicista, též aktivní skialpinista a horolezec z Krkonoš. Vystudoval Sociální antropologii na Univerzitě Pardubice a postgraduální studium Etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho klíčový profesní zájem spočívá v oblasti Váchánu, tj. v oblasti severovýchodního Afghánistánu, severovýchodního Pákistánu a jihovýchodního Tádžikistánu a širšího regionu Vysoké Střední Asie. Věnuje se i dlouhodobému terénnímu výzkumu v Krkonoších i jiným horským oblastem, kulturám a kontinentům a fenoménu horolezení. 

 

KSKA
1. 5. 2025