Published: 18.07.2024
Nejstarší sídliště ve městě – Žďár nad Sázavou 3, jemuž však nikdo z místních neřekne jinak než Stalingrad nebo zkráceně Staloš – je unikát samo o sobě. Nejen svým pojmenováním, které se vžilo natolik, že přestálo pád režimu a bez jakýchkoliv negativních konotací se běžně používá i dnes, ale také originální architekturou z dob svého vzniku.
Růst začalo v 50. a 60. letech minulého století. Na domech nechybějí specifické římsy, lunety či sgrafita, včetně těch s budovatelskými výjevy. Byť s vlnou zateplování a rekonstrukcí již genius loci lokality nepůsobí tak silně jako dřív, desítky bytových domů obklopených zelení stále své kouzlo mají.
Jedna z obytných budov však ční nade všechny, a to doslova. Je jí takzvaná Věžička – stavba, již zná na Stalingradě každý. Jedna z největších tamních bytovek doplněná věží má před sebou i rozlehlé prostranství, dalo by se říci až náměstíčko. A právě tomuto prostoru, který je nyní ve značně neutěšeném stavu, chce dát radnice novou podobu.
„Žádné žďárské sídliště nemá podobně velkorysý prostor, jako je tomu právě u Věžičky. S ohledem na místní komunity to vidíme jako příležitost vytvořit tam skutečně funkční prostor, který celou lokalitu oživí a podpoří setkávání místních,“ nastínil vizi města žďárský starosta Martin Mrkos.
Zatím dominuje prostranství u domu s věžičkou velká asfaltovaná plocha s prorůstající trávou a plevelem, jenž útočí i na nesourodé, klikaté chodníčky. Poblíž se nachází pár laviček a několik atrakcí malého dětského hřiště. Právě nedostatek vyžití pro děti na tak lidnatém sídliště bývá častým předmětem stížností Stalingradských.
Sociologicko-antropologický průzkum
Zjistit názory obyvatel, kterým ostatně bude po proměně lokalita sloužit, se vedení města rozhodlo i ne zcela běžným způsobem – pomocí sociologicko-antropologického průzkumu. Ujali se ho pedagogové a studenti z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Ti se po vymezené části sídliště – ohraničené ulicemi Okružní, Brodská a Revoluční a jejich nejbližším okolím – pohybovali vždy po několik dní, a to na začátku a poté ještě na konci června.
Naším úkolem bylo prozkoumat oblast, kde podle údajů, které máme od vedení města, žije kolem 1 400 lidí,“ popsala vedoucí výzkumu Michaela Konopíková z katedry sociální a kulturní antropologie.
Její tým používal pro sbírání názorů veřejnosti tři základní techniky. Při takzvaném kvantitativním šetření byli oslovováni místní různého věku i pohlaví, a to jak přímo u sebe doma, tak i náhodně na ulici.
Výzkumníci jim položili několik otázek a odpovědi zaznamenali do dotazníků. Takto se povedlo získat reakce od zhruba 150 lidí.
„Někdo vás třeba odmítne s tím, že se nechce zúčastnit, ale to bylo opravdu jen pár lidí. Buď nemají čas, nebo tam panuje určitý strach z toho být někde zaznamenaný. Většina je ale velmi ochotná,“ zhodnotil Matouš Pekař, student druhého ročníku sociální a kulturní antropologie. Z reakcí lidí je podle něj znát, že jim na budoucnosti lokality záleží.
„Hned v naší první otázce se ptáme, co se lidem vybaví pod pojmem Věžička. A z většiny odpovědí je slyšet i určitý sentiment, nostalgie. Lidé si hned představí plácek, kde si hráli jako děti, hřiště s atrakcí v podobě muchomůrky. Je to pro ně prostě příjemné místo – místo, kde jsou doma,“ popsal student. Respondenti podle výzkumníků chválí i hojnost zeleně, stěžují si naopak na málo parkovacích míst a chybějící infrastrukturu.
Metoda sněhové koule
Kromě vyplňování dotazníků vedli antropologové s místními i hloubkové rozhovory. „Mluvili jsme při nich s lidmi, kteří jsou ochotni nám věnovat více času a pohovořit o tom, jak se jim tu žije, jaký mají vztah k tomuto místu a hlavně k prostranství u Věžičky,“ přiblížila Konopíková.
Takzvanou metodou sněhové koule tazatelé od respondentů získávali i tipy na další lidi, jež by si chtěli o danému tématu popovídat. Celkem se tak povedlo zrealizovat pětadvacet rozhovorů.
Uskutečnily se navíc dvě skupinové diskuse a výzkumníci rovněž oslovili řadu lidí, již mají k lokalitě třeba profesní vztah.
„Ať už je to firma, která se tu stará o pořádek a svoz odpadu, místní asistenti prevence kriminality, nebo i vedení blízkých škol, neboť je předpoklad, že i jejich žáci budou prostor využívat,“ vyjmenovala Konopíková. Její tým teď čeká náročná analýza nasbíraných dat. „Po této fázi se vrhneme na sepisování závěrečné zprávy. V ní bude vše, co jsme zjistili, včetně našich doporučení,“ uvedla Konopíková.
Na výstupy z výzkumu, jež má vedení města obdržet do konce letošního srpna, navážou další kroky. „Rádi bychom výsledky přetavili do zadání na revitalizaci lokality. Je možné, že to bude i formou soutěže. V ideálním případě bychom chtěli vytvořit architektonickou studii v průběhu roku 2025,“ dodal starosta Mrkos.
Stalingrad a Věžička
- Celé sídliště, které zahrnuje kolem dvou tisíc bytových jednotek, bylo vybudováno v několika etapách mezi lety 1950 až 1965. Na plánování se postupně podílelo několik architektů.
- Obydlí byla určena pro první generaci zaměstnanců Žďárských strojíren a sléváren (Žďas).
- Jako první se začalo v roce 1949 stavět několik desítek levných, podsklepených montovaných domků typu Danmark, načež se lokalitě začalo zkomoleně říkat Dagmarky – název přetrvává dodnes.
- Následovaly „bytovky“, celek měl jednotnou skladbu většinou čtyř až pětipodlažních cihlových domů.
- Tyto objekty vynikaly spoustou zdobných prvků, jako jsou římsy, lunety nebo sgrafita. Mnohé ze zobrazených výjevů byly budovatelské a poplatné době, ale nechyběla ani zvířata nebo třeba květiny.
- Stalingrad byl soběstačný, lidé mohli nakupovat v menších obchodech, měli tam i knihovnu, lékárnu, školy, jesle nebo kino.
- Objekt s ikonickou věžičkou, jež dala název celé lokalitě – U Věžičky – je z roku 1956. Jde o jeden z největších bytových domů na sídlišti. Původně v něm nebylo ústřední topení, lidé si topili v kamnech.
- U Věžičky se nacházelo i oblíbené dětské hřiště a plácek, který dnes chce město obnovit.
- Podle místních Věžička údajně sloužila jen jako orientační bod. Některé zdroje o ní však mluví i jako o pozorovatelně pro hlídku protivzdušné obrany.
Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/sidliste-stalingrad-zdar-nad-sazavou-vezicka.A240710_805802_jihlava-zpravy_evs
Autor: Jana Nedělková
Převzato se souhlasem autora.
